Ti jediní totiž, přes svoji předvolební rétoriku, si pragmaticky uvědomují, že pokud budou chtít prosazovat účinněji svůj volební program, dosáhnou toho mnohem lépe se silným hnutím ANO, než s kýmkoli jiným.
ODS a Piráti, nejrelevantnější síly pro vládní seskupení, mluví o poctivé práci a strategii, vymlouvají se na stíhání Babiše s Faltýnkem a ignorují tím většinový hlas lidu.
Je jistě strategicky jistější a zároveň pohodlnější kritizovat vládu z opozičních lavic a získávat tím body do dalších voleb, ale je to zároveň zbabělé a nestátotvorné.
Jako členové vlády mohou Andreje Babiše nejen mnohem lépe korigovat v jeho krocích, v uplatňování např. dalších fází EET a jiných nestandardních opatřeních, která přidušují živnostníky a berou této důležité síle ekonomiky elán a dostatek sil k jejímu dalšímu rozvoji.
Jde ale o mnohem více. Je zde snaha Tomia Okamury měnit Ústavu a její demokratické principy, kde jako člen vlády bude mít k tomu mnohem lepší příležitost a výhodnější postavení.
Jeho referendové úsilí téměř na vše, se ale pouze jeví jako demokratické. Z principu ale může být silně manipulativní a nesystémové, využívající a zneužívající momentálních nálad a emocí mezi lidmi. Zvláště pak, pokud je podporováno jeho silně xenofobním úhlem pohledu.
Skutečná pracovitost a strategické úsilí státotvorného významu se mohou dostatečně ukázat až v jámě lvové, při převzetí vládní odpovědnosti, nikoli z okopávání kotníků vládě z opozičních lavic.
To by si relevantní politické síly měly plně uvědomit, nelpět zkostnatěle na své předvolební rétorice, ale vzít v potaz reálné rozložení sil v nově zvoleném parlamentu, s důsledky z toho vyplývajícími.